Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Buňky imunitního systému pomáhají tělu bojovat s infekčními a některými dalšími nemocemi. Tyto buňky se vyvíjejí z kmenových buněk v kostní dřeni, kde se z nich stávají různé typy bílých krvinek. Mezi buňky imunitního systému se řadí neutrofily, eozinofily, bazofily, mastocyty, monocyty, makrofágy, dendritické buňky, NK buňky a lymfocyty (B-lymfocyty i T-lymfocyty). Viz také buňka, imunitní systém.

Slizniční imunitní systém neboli MALT (zkratka pochází z anglického výrazu mucosa-associated lymphoid tissue, který se nepřekládá doslovně) je tvořen buněčnou a humorální složkou, a přímo na sliznicích se na něm podílejí fyzikální a chemické obranné mechanismy: fyzikální obranné mechanismy – patří k nim např. celistvost sliznice, hlen, řasinky a jejich pohyb, peristaltika, chemické obranné mechanismy – patří k nim pH, chemické složení hlenu, a zejména obsah různých látek, které tvoří slizniční prostředí a brání růstu patogenů (například antimikrobiální látky, žaludeční kyselina, střevní žlučové soli atd.). Do slizničního imunitního systému jsou dále zapojeny buňky imunitního systému, které jsou na sliznicích široce rozptýleny nebo se organizují do větších skupin, jako jsou například jako mandle tzv. Waldeyerova lymfatického okruhu. Slizniční imunitní systém bývá řazen mezi sekundární lymfatické orgány. Viz také sliznice, imunita, slizniční imunita.

Imunitní systém je systém zabezpečující ochranu organismu před cizorodým a infekčním materiálem. Kromě toho slouží k odstraňování vlastních poškozených či odumřelých tkání a buněk, včetně nádorových buněk. Pokud je však imunitní systém nadměrně aktivní, mohou se vyskytovat různé alergie, autoimunitní onemocnění apod. Viz také imunita, orgánový systém.

Imunitní reakce neboli imunitní odpověď je definována jako stav změněné reaktivity imunitního systému, k němuž dochází v důsledku setkání s antigenem. Konečným výsledkem může být navození imunity vůči tomuto antigenu (toho se využívá např. při očkování). U některých lidí se však vyskytují nežádoucí imunitní reakce vůči zcela neškodným antigenům, tzv. imunopatologické reakce, které jsou souhrnně označovány jako alergie (viz také alergická reakce). Viz také imunita.

Inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce je jiný název pro checkpoint inhibitory. Viz také inhibitor, imunitní reakce.

Imunitní odpověď je jiný název pro imunitní reakci. Viz také imunita.

Systémový oběh, velký krevní oběh neboli tělní oběh je oběh krve mezi srdcem a všemi ostatními částmi těla (kromě plic). Přenáší okysličenou krev k buňkám a vrací odkysličenou krev zpět do srdce. Viz také systémový, plicní oběh, krevní oběh.

Komplementový systém nebo jen zkráceně komplement je součástí imunitního systému. Komplementový systém se skládá z více než 40 různých proteinů, které se nacházejí v krvi a na povrchu buněk. Většina z těchto proteinů vzniká v játrech. Proteiny komplementu se aktivují v přítomnosti patogenů (např. bakterií) nebo protilátek. Komplementový systém se podílí na některých imunitních reakcích (včetně alergických reakcí), likvidaci bakterií, uvolňování histaminu apod.

Systémový lupus erythematodes (SLE) je závažné autoimunitní onemocnění pojivové tkáně, které se vyskytuje zejména u žen. Typickým příznakem je vyrážka na obličeji ve tvaru motýla, ačkoli ta se může vyskytovat i u jiných forem lupus erythematodes. SLE však postihuje řadu důležitých orgánů (mj. i mozek a ledviny). Viz také systémový.

Systémový znamená „vyskytující se v celém těle“, popř. „postihující tělo jako celek“ apod. Opakem „systémového“ je lokální. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz systémový.